PO-HÁDKY

Ten pravý nápad pro volbu stylu psaní se zrodil po nekonečném přemýšlení a psaní do koše v době, kdy jsem jen tak seděla u seriálu a koukala do bedny. Najednou jsem přesně věděla, jak uchopit téma vztahů mezi lidmi vtipně, i když jsou kolikrát víc k pláči. První knížka sice zatím nemá své tištěné vydání, ale je v ukázkách dostupná na tomto blogu PO-HÁDKY. Vyprávím v nich příběhy inspirované skutečnými událostmi, možná s návodem i pro vás, jak lze k některým situacím, a hlavně vztahům, přistoupit a nestát bezmocně mezi těmi, kteří se nedokáží prát sami za sebe a svou duši tak, aby se nestala NE-MOCNOU.

Čvn 09

Sousedky

V jedné malé, ničím zvláště nevýznamné vesničce žily, byly tři povídavé sousedky. Jedna byla více široká než dlouhá a prací nikdy nevynikala, raději seděla dlouhé hodiny v křesle a s plnou pusou všeho možného, jen ne laskavých slov, obšťastňovala všechny kolem. Druhá byla maličká a vypadala na svých hubených nožkách s obřími ňadry a širokou zadnicí...

Je to už skoro deset let, co jsme se s manželem brali. Náš svatební den se nesl ve skromném duchu. Svědci, rodiče a kamarád fotograf jsme se sešli v jednom malebném kostelíku v Orlických horách. Jaro je v horách chladnější, a tak nám všem drkotaly zuby ještě dřív, než jsme si stačili říct své ano. Výhodou bylo, že na zfialovělé...

Za dávných časů, kdy svoboda chodila ještě po houbách, žila byla v jednom malém městě jménem Pouta tři malá děvčátka.

Za dávných, dávných časů, v době, kdy lidé mohli ještě volně dýchat a nic jim nebránilo ve svobodě, žil, byl v jedné malé vesničce, která nebyla ani hezká, ani ošklivá, ani hlučná, ani tichá, zamračený muž a jeho pyšná žena.

Na jednom statku v malém městečku žila byla dvě děvčata. Nebyla ani malá ani mladá, jejich oči byly srdečné a každá bydlela na jiném konci toho města. Ta starší z nich byla dcerou sedláka, hrubián to byl od pohledu a pro všechny měl jen slova plná úzkosti. Ta druhá byla dcerou podkoního. Dobrák to byl od kosti a srdce měl...