V jedné malé, ničím zvláště nevýznamné vesničce žily, byly tři povídavé sousedky. Jedna byla více široká než dlouhá a prací nikdy nevynikala, raději seděla dlouhé hodiny v křesle a s plnou pusou všeho možného, jen ne laskavých slov, obšťastňovala všechny kolem. Druhá byla maličká a vypadala na svých hubených nožkách s obřími ňadry a širokou zadnicí...

Je to už skoro deset let, co jsme se s manželem brali. Náš svatební den se nesl ve skromném duchu. Svědci, rodiče a kamarád fotograf jsme se sešli v jednom malebném kostelíku v Orlických horách. Jaro je v horách chladnější, a tak nám všem drkotaly zuby ještě dřív, než jsme si stačili říct své ano. Výhodou bylo, že na zfialovělé...

Za dávných časů, kdy svoboda chodila ještě po houbách, žila byla v jednom malém městě jménem Pouta tři malá děvčátka.

Za dávných, dávných časů, v době, kdy lidé mohli ještě volně dýchat a nic jim nebránilo ve svobodě, žil, byl v jedné malé vesničce, která nebyla ani hezká, ani ošklivá, ani hlučná, ani tichá, zamračený muž a jeho pyšná žena.

Na jednom statku v malém městečku žila byla dvě děvčata. Nebyla ani malá ani mladá, jejich oči byly srdečné a každá bydlela na jiném konci toho města. Ta starší z nich byla dcerou sedláka, hrubián to byl od pohledu a pro všechny měl jen slova plná úzkosti. Ta druhá byla dcerou podkoního. Dobrák to byl od kosti a srdce měl...

Není tomu tak dávno, žila byla v jednom království jménem Srdce, malá dívenka. Měla světlé vlásky a její velké modré oči se dívaly druhým lidem hluboko do srdce.